Zeman, Herman, Prima, Brady, jak nám to jde dohromady

V televizi a posléze i na webech zazněla výzva z úst Jiřího Bartošky a Vojtěcha Dyka k týdnu neklidu. No pánové neklidný jsem už víc jak 15 posledních let, z mnoha různých důvodů, k těm časově posledním řeknu pár slov.

Začnu asi tím, že pánové řekli větu "nechceme na Východ", vyjadřujíce tím svůj negativní postoj k Číně. Jednak bych se zeptal, kdo je v otázce "my" ? Byli snad na tuto otázku dotazováni všichni občané, znali tito česko - čínskou smlouvu o partnerství, o spolupráci mezi oběma zeměmi ? Smlouvy je dobré a férové respektovat. V momentě kdy člen vlády, pan ministr Herman přijme Dalajlámu, jako oficiální státní návštěvu (sice to co se týče oficiality  popřel, ale budiž mým svobodným právem mu nevěřit) zachoval se vlastně pan ministr Herman v rozporu s politikou vlády, které je členem. Není-li z různých důvodů ztotožněn s politikou vlády (což je jeho právo), měl by takovou vládu opustit, podat demisi a nedivil bych se premiérovi, kdyby usiloval o jeho vyměnění). (Poznámka pod čarou č. 1: Není mi moc jasné, jak mohou zastánci Tibetu, lidských práv a svobod podporovat Tibet, který jako jeden z posledních států měl otroctví,teokratickou diktaturu a bohužel i kastovní systém, kterýžto vlastně totálně pokládá k ledu celou konstrukci lidských práv, kterou lze interpretovat i tak že se člověk rodí roven ve svých právech, tedy to za co tzv. rádoby aktivisté bojují . Chtěl bych na tomto místě zdůraznit jednu věc, které se všichni strašně diví a která je přitom naprosto logická: někdo (v tomto případě Herman) udělal akci, která logicky u čínské vlády vyvolala reakci a naši vrcholní politici v čele s prezidentem Zemanem vědomi si zejména diplomatických a ekonomických rizik, uhlazovali vztahy s Čínou, nepochybně v tom směru, že nic zásadního se neděje, souhlasím v tomto s výrokem ministra zahraničí Zaorálka, že takovéto prohlášení bylo nutné. Není to o servilnosti vůči Číně, je to i o tom, že názor jednoho člověka není oficiálním názorem vlády, tím méně politiky České republiky.

Přes politiku České republiky se plynule dostávám k oslavám státní svátku 28. října 2016. Samozřejmě se vrátím jednak k projevu Miloše Zemana a státním vyznamenáním. Dle mého úsudku projev byl dobrý, Zeman pokud vím vždy byl dobrým řečníkem a vždy byl názorově svůj. To mnohým lidem vadí. Ale není právě projevem osobnosti její osobitost v názorech, není úkolem člověka v životě se neustále rozhlížet a budovat si svůj pohled na svět, svůj světonázor a prezentovat ho ? Mohou to učinit všichni, proč by to tedy nemohl učinit Miloš Zeman ?  A k samotným vyznamenaným - domnívám se, že seznam nebyl v porovnání s minulostí nijak zvlášť kontraverzní. A co se týče causy pana Bradyho:
1) Je výlučnou pravomocí prezidenta republiky a na jeho uvážení, koho vyznamená a proč a koho nikoliv. Toto vyplývá z Ústavy, prosím respektujme to stejně, jako jsme v minulosti respektovali rozhodnutí o vyznamenání jiných osobností z rukou jiných prezidentů (a že by se dalo hovořit o pochybných vyznamenáních, ale ono se to přece nehodilo, na Hradě byli Havel a Klaus, tedy ti, kteří buď byli součástí vládní garnitury a "hodili se do krámu" a nebo onen establishment tolerovali). Teď tam je Zeman, který se garnituře ne zcela hodí, člověk se svými názory a takové přece vlastně nejen na Hradě ale i ve společnosti vlastně nepotřebujeme, nota bene ve společnosti, která přijímá pouze jeden možný názor - nesměřujeme k diktatuře. K celé kauze chci dodat, že silně pochybuji o tom, že se na tak oficiální akci jako je oslava státního svátku komunikuje telefonicky a mailem, domnívám se, že taková komunikace probíhá zásadně písemnou formou, že všechno je jenom špatně připravená hra zcela nedůvěryhodným ministrem Hermanem (všimněte si, že dosud se neobjevily žádná vyjádření Hradu co se týče údajného pozvání pana Bradyho v písemné podobě) Poznámka pod čarou číslo dvě: Pan Brady je možná dobrý člověk. Ale právě proto co přežil a zažil nejsem sto a nemohu a ani nechci pochopit skutečnost, že pan Herman, jeho synovec, se stýká se členy Sudetoněmeckého landsmančaftu , že tamější občany oslovuje "Mí krajané". Chtěl bych se zeptat, jenom abych věděl, kdy přijde volání Heim ins Reich (pro neznalé němčiny domů do Říše). Chci v tomto momentu dodat, že řada Němců je proti aktivitám tohoto spolku.
No a jako třešnička na dortu, který je tedy dost špatně upečen si nemůžu odpustit velké mediální finále akce "je třeba zničit Zemana"  Ano, hovořím o pokusu o mediální převrat, který se odehrál na Primě v neodvysílaném, leč uniklém úvodu k show Jana Krause Uvolněte se prosím. Někteří umělci hovoří o nemožnosti se vyjádřit, o diktatuře ze strany vedení TV Prima. Vážení umělci, dělejte umění, vyjadřujte se na svých akcích, pořádaných za své peníze ne na akcích někoho jiného, které původně neměly mít nijaký politický náboj. Nelíbí se vám politika Miloše Zemana ? Kandidujte v řádných volbách, postavte se proti komu chcete, ale opírejte se o poctivě získaný hlas lidí v řádných volbách nebo o stanovisko lidu vyslovené referendem (To druhé považuji za ještě silnější než volby). Jinak je totiž na místě otázka, kdo vám dal právo považovat se za elitu národa, o čí mandát se opíráte a čí zájmy vlastně zcela mimo politickou půdu hájíte a kdo vás za to platí  ? To zaprvé.
Zadruhé: Jan Kraus hovořil o tom, že se podařilo oslovit a narychlo sehnat několik osobností politického a veřejného života , kteří by rádi popřáli republice. Skutečnost byla taková, že byli pozváni pouze umělci a politici, kteří byli pouze proti Miloši Zemanovi. Tedy to tvoří názor, manipuluje v tom smyslu, že celá umělecká sféra má tento názor, čili jde o zjevnou manipulaci a ovlivňování veřejnosti, jakož i diskriminaci druhé strany. Velice silně se mi vybavují akce umělců na podporu fašistického režimu  ve čtyřicátých letech v Národním divadle , jakož i později po změně režimu v roce 1948 i 1977. Zhlédnout jej lze na Youtube. Velmi silně se mi rovněž vybavují díly Třiceti případů majora Zemana Mimikry a Štvanice. Ano, vybavuje se mi přesně to, proti čemu se mnozí lidé i právem stavěli. Bohužel se děje v těchto dnech měsících a bohužel i letech to samé.Problém je v tom, že je to měřeno dvojím metrem. Jak pokrytecké, jak odporné. 
Rovněž si nelze nepovšimnout skutečnosti, že se akce účastní nejen odpůrci prezidenta Zemana, tady bych to ještě dokázal pochopit, ale i lidé, kteří se po "velkém třesku" nedokázali politicky prosadit a nebo byli poměrně brzo z politické sféry odejiti a dnes prakticky nemají význam. Čeho se bojím je ,že jsou mezi nimi lidé, kteří se skutečné otevřené diskuse velmi bojí a jakoukoliv věcnou námitku shazují věkem, neznalostí problému, "vy jste to nezažili, nevíte tedy o co šlo." Mezi takové lidi patří např. paní Jiřina Šiklová, která dokáže vytáhnout na věcný argument to, že máte na sobě nějaké hezké tričko (námitka kolegovi na otevřené přednášce), nebo ono se něco tehdy nevědělo, nemáte pravdu, nemáte do toho co mluvit (námitka mně na téže přednášce). Vskutku demokratický diskuse. Táňa Fišerová poznamenala, že by bylo skvělé, kdyby herci otevřeli divadla a začali vysvětlovat a diskutovat s lidmi, jako tomu bylo v listopadu 1989. Já takovou diskusi a otevřenost vítám, pokud se z divadel nestanou nové politicko-výchovné místnosti, kde bude slyšen názor jedné strany bez možnosti vyjádření námitek stranou druhou. Poznámka pod čarou č. 4: Je podivné , že v momentě, kdy se vyjádří názor, který je prozemanovský nebo v obecné rovině non-establishmenotvý , jsme napadáni odpůrci, abychom se šli léčit, abychom už nic neříkali, nepsali, nebo dokonce je některým mým přátelům vyhrožováno i soudem. Vážení, ještě stále máte pocit, že společnost je demokratická ? Ba ne, takto se nerodí demokracie, takto se rodí nová forma diktatury, "vlk v rouše beránčím".
Závěrem, úplně posledními větami bych chtěl říct dvě důležité věci: Miloš Zeman, jako každý z nás, má své chyby Ale v událostí uplynulých týdnů se vůči němu děje cosi nechutného, neférového, něco, vůči čemu cítím potřebu se vyjádřit, vysvětlit svůj postoj.
A koneckonců  tento článek píši jménem všech těch, kteří v něm našli aspoň kousek toho, s čím by mohli souhlasit, ale nemohou, nechtějí nebo se bojí to vyjádřit. Ano, podpora Miloše Zemana v tomto konkrétním případě je vyjádření podpory všem těm, kteří jej ve volbách zvolili. Proto vám všem na znamení soudružnosti tisknu ruku.